Domů » Refrakční vady očí mohou vyřešit brýle, ale také operace
Zdraví

Refrakční vady očí mohou vyřešit brýle, ale také operace

Máte zrak jako ostříž, nebo cítíte, že nevidíte tak dobře jako dřív? Nejste sama, podle statistik trpí refrakčními vadami oka (dioptrické vady, které způsobují zhoršené vidění), většinu obyvatel. Některé lze efektivně řešit dioptrickými brýlemi, jiné se musí řešit prostřednictvím chirurgického zákroku. V dnešním článku vám přinášíme ucelený přehled nejčastějších vad zraku a způsobů, jak na ně vyzrát.

Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus

Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Krátkozrakost se projevuje zhoršeným viděním do dálky a obvykle se projevuje již v dětství. Může mí různou míru závažnosti a u některých lidí se může rozvinout do těžkého a progresivního stádia. Naopak je tomu u dalekozrakost – zhoršenému vidění na krátké vzdálenosti. Dalekozrakost se zpravidla dostavuje až v pozdějším věku, nejčastěji kolem čtyřicítky. V nízkém věku se potíže vůbec nemusí objevit.

Kvalitu vidění ovlivňuje také zmíněný astigmatismus. Projevuje se sníženou ostrostí a zhoršeným vnímáním detailů a to na krátké i delší vzdálenosti. Zpravidla se projevuje v kombinaci s jinou oční vadou (často s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí).

Vetchozrakost

Vetchozrakost neboli presbiopie potká téměř každého. Co na tom, že jste brýle nikdy nepotřebovali, mezi 40. až 50. rokem života si je budete muset pořídit a to minimálně na čtení.

Podstatou presbyopie je snížená schopnost vidět ostře na blízké vzdálenosti a způsobují ji změny v oku, které se dějí v průběhu let. Zatímco mladí lidé mají čočku velmi pružnou, u starších lidí se pružnost čočky zhoršuje a to do té míry, že jí začne dělat problém ostřit na krátké vzdálenosti.

K projevům vetchozrakosti nejčastěji dochází kolem 45. roku života, ale u lidí s dioptrickými vadami se mohou projevit dříve, nebo naopak později. Nakonec se však projeví u všech a její vývoj se zastaví kolem 60. roku života. V pokročilejší fázi se zhoršuje vidění i na střední vzdálenosti a u některých pacientů se dostaví také takzvané astenopické obtíže – únava, bolest hlavy a očí atd.

Vetchozrakost lze korigovat brýlemi a kontaktními čočkami, ale také vyléčit nitrooční operací. K operaci je možné přistoupit v ranné i pokročilejší fázi onemocnění a výsledkem je nejen eliminace onemocnění, ale také snížení rizika záchvatovitého zeleného zákalu. Lidi, kteří podstoupí operaci presbyopie navíc nikdy nepostihne šedý zákal.

Šedý a zelený zákal

K velmi častým onemocněním očí patří také zákaly. Šedý zákal (katarakta) se u většiny lidí začne projevovat až po 65. roku života a není výjimkou, když se projeví ještě mnohem později. Jde o trvalé zakalení oční čočky, které způsobuje neostré, nejasné a zamlžené vidění. V průběhu času se zhoršuje (u některých pacientů v řádu měsíců, u jiných v řádu let) a nelze vyřešit jinak než operací, v rámci které je zakalená čočka nahrazena umělou.

Mnohem zrádnější je zelený zákal (glaukom), který patří k velmi vážným onemocněním. Zpočátku je velmi těžké jeho přítomnost rozpoznat – neprovází ho žádné přízraky. Ve své pozdější fázi však může způsobit trvalé poškození zraku nebo dokonce slepotu. Zelený zákal spočívá v poškození zrakového nervu a k úspěšné léčbě je klíčová včasná diagnostika. K té se využívá koherenční tomografie (OCT).

Onemocnění sítnice a sklivce

Onemocnění sítnice je poněkud obecnější pojem, který zahrnuje oční onemocnění nejrůznějšího charakteru. Jde o zánětlivá onemocnění, genetické onemocnění, ale také onemocnění, která vznikají kvůli vysokému krevnímu tlaku, oběhových poruch, cukrovky (diabetická retinopatie) a samozřejmě také mechanického poranění. Sítnice je základním orgánem zraku a na jejím bezproblémovém fungování závisí i kvalita vidění. To samé platí také o sklivci – tkáň, která vyplňuje prostor mezi čočkou a sítnicí.

K nejčastějším onemocněním sítnice patří odchlípení, jehož následky efektivně vyřeší včasná operace. Zkušený lékař zvládne odchlípnutou sítnici napravit za cca 15 minut, ale podstatnou roli hraje skutečnost, zda se pacient na kliniku dostaví včas.

Podstatně hůř jsou na tom pacienti s diabetickou retinopatií, u které se neprojevují žádné příznaky. Lidé trpící s cukrovkou by proto měli pravidelně absolvovat vyšetření u očního lékaře (min. jedenkrát do roka). Diabetická retinopatie může vážně ohrozit zrak a nezřídka končí slepotou. Léčí se operativně – laserem nebo chirurgickým zákrokem.

Informace jsme čerpali z odborných článků na webech pražské oční kliniky DuoVize a brněnské oční kliniky Neovize. Chcete-li vyřešit své problémy se zrakem, můžete se vydat  právě zde.

Přidat komentář

Klikni a komentuj

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Moderní bydlení

Milujete trendy v oblasti bydlení? V tom případě si nenechte ujít spoustu zajímavých článků v novém magazínu in-bydlení.cz!

Budeš brzy mámou?

Pak se ti budou hodit rady a tipy, které najdeš v magazínu pro maminky iKočárek.cz.

Kam na dovolenou?

To se dozvíš, když budeš číst Užijemsi.cz - magazín o cestování.

Nepřehlédněte!